Geopolitické změny, volatilita finančních trhů a obtížně čitelná politika amerického prezidenta Donalda Trumpa. To byla hlavní témata dubnové Investiční snídaně společnosti EMUN s podtitulem „Ochrana bohatství v měnícím se světě“. Experti se shodli, že klíčem k ochraně majetku v současném turbulentním prostředí je nezbytné držet se  strategické diverzifikace portfolií, nepodléhat krátkodobým emocím a hledat bezpečný přístav v kvalitních aktivech a dívat se na současnou nejistotu v dlouhodobé perspektivě.

Během dopoledne se diskutovalo o vlivu fenoménu Trump na trhy, geopolitiku, ekonomiku i náladu spotřebitelů. Experti ze společnosti EMUN rovněž popsali investiční strategii v praxi. Na akci vystoupili Leoš Jirman, partner a investiční ředitel společnosti EMUN, Petr Čermák, investiční stratég EMUN, Vojtěch Benda, ekonom a bývalý člen Bankovní rady ČNB, Michael Žantovský, senior fellow CEVRO University a bývalý diplomat, a Dominik Stroukal, ekonom a garant oboru Digitální ekonomika na Metropolitní univerzitě v Praze. 

Investiční snídani zahájil Leoš Jirman, partner a investiční ředitel EMUN, který se zaměřil na fenomén Donalda Trumpa a jeho dopady na trhy a amerického spotřebitele. „Základní problém, který se snaží Donald Trump zřejmě vyřešit, je to, že Spojené státy americké mají dlouhodobě dvojí deficit – zahraničního obchodu a státního rozpočtu. Potíž je i v tom, že dolar jako globální rezervní měna nemůže svobodně měnit svůj kurz podle toho, jak se vyvíjí deficit zahraničního obchodu. Trump se to snaží řešit uvalením cel, snížením státních výdajů a tlakem na nižší úrokové sazby. Problém je ale hlavně způsob implementace jeho ekonomické politiky, neustálé změny a vyvolávání velké nejistoty,“ říká Leoš Jirman.

Připomněl zavedení 20procentních cel na začátku dubna. Výší cel to byl naprosto nečekaný tah, proto byla reakce trhů velmi panická. Následné odložení platnosti cel sice trhy uklidnilo, ale nejistota přetrvává a ovlivňuje i náladu amerických spotřebitelů, jejichž inflační očekávání vzrostla na rekordní hodnoty a obavy o budoucí finanční situaci se prohloubily. Jirman vidí i možné pozitivní scénáře, jako je vyjednání nižších cel nebo snížení daní v USA. „Aktuálně na trzích převládá scénář, že americká ekonomika velmi mírně poroste,  zároveň bude vyšší inflace, ale stále existuje možnost, že tato stagflace nakonec přece jenom přeroste v recesi. Všechny možnosti jsou stále otevřené. Proto zdůrazňujeme to, co říkáme vždy: klíčem je diverzifikace a držení se strategické alokace,” říká Leoš Jirman.

Svou přednáškou navázal Petr Čermák, investiční stratég EMUN. Investoři podle něj rozlišují dvě fáze vnímání Trumpova vlivu investory. První fáze (do inaugurace) byla charakterizována očekáváním omezených cel a solidního růstu USA. Druhá fáze (po inauguraci) přinesla reálnou hrozbu mnohem vyšších cel, nárůst geopolitického napětí a přehodnocení výhledu směrem ke stagflaci a rychlejšímu snižování sazeb Fedu. „Největší vliv Trumpa je vnesení obrovské nejistoty a volatility na trhy. Nemá smysl sázet a jít “all in” na jeden makroekonomický scénář. Z hlediska dlouhodobého pohledu se proto naše strategie nějak zásadně nemění. Naopak si myslíme, že v současné situaci je ještě mnohem důležitější než kdykoliv jindy skutečně diverzifikovat,“ shrnul Petr Čermák.

Portfolio tedy musí být složeno tak, aby obstálo v různých scénářích. Aktuálně má EMUN o něco více hotovosti a méně dluhopisů a akcií oproti cílové alokaci. Navyšují váhu protiinflačních amerických dluhopisů k ochraně proti inflaci z cel a čekají na  příležitosti u korporátních dluhopisů díky poklesu cen a rozšiřování kreditních spreadů. U akcií i nadále preferují "equal weight" přístup a při poklesech zvažují navyšování váhy kvalitních společností jako koš "Magnificent 6" (tedy technologické “sedmičky” bez Tesly). V oblasti private equity jsou defenzivnější a vidí příležitosti v secondaries a private credit. U reálných aktiv nadvažují infrastrukturu, která je odolná a obsahuje protiinflační prvky.

Následovala panelová diskuze, které se zúčastnili bývalý diplomat Michael Žantovský a ekonom Dominik Stroukal. Žantovský označil poslední měsíce za „soustavný a velmi traumatizující šok“. Mluvil o virtualizaci politiky. „Zahraniční politika, geopolitika, stejně jako trhy a ekonomika jsou z velké části postaveny na předpokladu racionality aktérů. To ale není případ toho, co jsme za poslední tři měsíce zažili. Bohužel se domnívám, že v čele americké administrativy je člověk, který je v zásadě neracionální a řídí se jinými než racionálními úvahami, především tím, jestli příštích 24 hodin bude v hlavních titulkách televize nebo ne,“ uvedl Žantovský. Vidí však i jiskru naděje, protože změny u Trumpa jsou tak časté, tak protichůdné, že se lze domnívat, že ve většině ohledů se prakticky nestane nic. Zároveň ale varoval před růstem volatility, proti které se nelze zajistit.  Na otázku bezpečného přístavu s nadsázkou zmínil ostrovy Kiribati a Vanuatu. Ale jen na příštích 90 let, protože se tyto tichomořské ostrovy pomalu potápějí pod hladinu.

Dominik Stroukal byl překvapen nelogičností zavedených cel: „Kdybychom se vrátili k úplně klasickým merkantilistům 17. století, ti by něco takového rozhodně neudělali. Už jenom třeba to, že se chce řešit celkový deficit obchodní bilance jednáním s každou jednotlivou zemí, je něco, co ani starý merkantilisti neuznávali.“ Stroukal také upozornil na proces deglobalizace, který považuje za nevratný a nákladný. „Myslím si, že si začneme hrát na vlastních písečcích a to nás prostě bude stát spoustu potenciálního růstu, který jsme mohli mít,“ poznamenal. Zároveň ale vyjádřil přesvědčení, že americká ekonomika a Fed jsou odolnější, než se zdá.

Ekonom a bývalý člen bankovní rady ČNB Vojtěch Benda v rozhovoru s Leošem Jirmanem označil čtyřleté funkční období Trumpa za „epizodu“ z hlediska dlouhodobého investičního horizontu. „Reakce trhů byly možná přehnané, protože trhy dnes většinou reagují prostřednictvím obchodovacích robotů na jakýkoliv signál, který se objeví, a v prvním momentu tam chybí rozumný úsudek,“ říká Vojtěch Benda. Příčinu dvojího deficitu USA nevidí ve statutu dolaru jako globální rezervní měny. Správným řešením dvojího deficitu by podle něj byla rozumná forma ekonomické restrukturalizace, fiskální konsolidace a konkurenční depreciace devizového kurzu, přičemž oslabení kurzu by mohlo být dosaženo hlavně výraznějším snížením úrokových sazeb a koordinovanou akcí nejvýznamnějších globálních centrálních bank. Byť v současné geopolitické situaci by to bylo velmi obtížné. Odhaduje, že depreciace dolaru o dalších 10 až 15 procent by americké ekonomice v delším horizontu pomohla s obchodními deficity. Dolar podle něj zůstane nadále  rezervní měnou. Kritizoval také politiku Fedu za podcenění a bagatelizaci rostoucích inflačních tlaků v postocovidovém období. Dopad na ČR vidí především u exportujících firem kvůli nejistotě spojené s nepředvídatelností ekonomických podmínek. 

Partneři Investiční snídaně EMUN jsou Deloitte Advisory, Burza cenných papírů, investiční skupina PROXY – FINANCE a.s., Central Europe Industry Partners, Advokátní kancelář Kocián Šolc Balaštík, Weinhold Legal, advokátní kancelář, advokátní kancelář Mavericks,  advokátní a daňová kancelář spectre.law s.r.o., Panorama Golf Resort a Soukromá klinika Galen clinic. Mediálním partnerem akce je zpravodajský portál pro investory Investiční web.

Záznam z celé akce lze zhlédnout na www.emun.cz. Příští Investiční snídaně proběhne 22. října 2025.