Vážíme si vašeho soukromí

My a naši digitální partneři používáme na této webové stránce soubory cookies. Některé z nich jsou k fungování stránky nezbytné, ale o těch následujících můžete rozhodnout sami.

Nastavení
Odmítnout vše
Přijmout vše
Nezbytné/funkční

Jedná se o nezbytné cookies, bez kterých by nebylo možné stránky reálně provozovat. Zahrnují např. cookies pro ukládání zvolených nastavení či zapamatování přihlášení.

Vždy aktivní

Analytické

Tyto cookies se používají k měření a analýze návštěvnosti našich webových stránek (množství návštěvníků, zobrazené stránky, průměrná doba prohlížení atd.). Souhlasem nám umožníte získat data o tom, jak naše stránky užíváte.


Marketingové

Používají se pro účely reklam zobrazovaných na webových stránkách třetích stran, včetně sociálních sítí a kontextové reklamy. Jsou přizpůsobeny vašim preferencím a pomáhají nám měřit účinnost našich reklamních kampaní. Pokud je deaktivujete, bude se vám při procházení internetu i nadále zobrazovat reklama, ale nebude vám přizpůsobená na míru a bude pro vás méně relevantní.


Uložit nastavení
Přijmout vše

Leoš Jirman v rozhovoru s Robertem Čásenským pro Reportér magazín

Rok 2022 vejde do historie především kvůli brutálnímu útoku Putinova Ruska na Ukrajinu. Sportovní fanoušci si jej budou pamatovat jako rok, kdy se poprvé hrálo finále fotbalového mistrovství světa až v prosinci. A investoři si zapamatují rok, kdy klesalo prakticky vše.

Akcie, dluhopisy, nemovitosti, kryptoměny a další aktiva – všechno až na drobné výjimky ztrácelo na hodnotě. Rozdíl byl hlavně v tom, jak rychle a jak moc. „K poklesu cen většiny aktiv došlo vlivem růstu úrokových sazeb prakticky po celém světě,“ říká Leoš Jirman, předseda představenstva EMUN investiční společnost, který už více než třicet let působí na kapitálových trzích.

Růst úrokových sazeb byl reakcí centrálních bank na rychle rostoucí inflaci. Ta se zvyšovala už od roku 2021 a byla ještě umocněna zdražením energií a zemědělských komodit po ruském vpádu na Ukrajinu. Centrální banky musely na tuto situaci reagovat, a proto zvýšily úrokové sazby, a to daleko více, než se ještě počátkem roku 2022 očekávalo. „Americké úrokové sazby byly tehdy prakticky na nule a očekávalo se, že během roku stoupnou o tři čtvrtě procenta. Nakonec vzrostly o čtyři procenta, což je největší roční růst od konce druhé světové války,“ říká Leoš Jirman. Česká národní banka zvýšila od poloviny roku 2021 do poloviny roku 2022 Finance a investice základní úrokovou sazbu z 0,25 procenta na 7 procent. Na této výši zůstávala takzvaná dvoutýdenní repo sazba od června 2022 až do uzávěrky vydání magazínu Reportér.

Investiční výhled na rok 2023 komentují v rozhovoru s Robertem Čásenským pro rubriku Byznys Magazínu Reportér přední čeští ekonomové. 

Link na celý článek v Reportér Magazínu